tak můj pobyt v nemocnici... snad si ještě vzpomenu....
- nástup pondělí 29/3/2010 - odpoledne 2x klystýr, k večeru pigárko na ředění krve, večer prášek na spaní, který stejně nezabral.... na pokoji děsně chrápající spolupacoška - babča
utíkám na společenskou místnost a tam jsem někdy do půlnoci, né-li déle.... a SMSkuji s boss 
- celé pondělí na děsně bolela hlava - čekání bylo nekonečné - přirovnávala jsem to jako když jde prase na porážku....
mezitím ještě došel Hrubáček, mudra i anesteziolog ....
- úterý 30/3 - opka ráno sprcha, obvázání nohou obinadly a čekání do cca půl 11h, kdy odjíždím na sál....čekání mi spestřila paní, kterou operovali přede mnou - také tubu - tak mě vylekala, že jsem se začala bát !! tak strašně vyváděla po probuzení z narkozy (ona si to samozřejmě nepamatuje), chtěla jim utéct z lehátka, křičela, škubala sebou atd atd... tak mě tam doktoři utěšovali, že se to nestává často, ale stává, že mě se to určitě nestane....
- na sále jsem jim řekla, at si se mnou dělají co chtějí, ale hlavně, at mě probudí....bylo mi odpovězeno, že to pan doktor umí, tak jsem byla hned klidnější
odpoledne v cca 15,30 kuk na ARU na hodiny, sice jsem už vnímala, ale stále pospávala....a asi 5x zvracela - krev - pak už to bylo vše OK....
bolest hned po opce byla - injekce na bolest ale ihned zabíraly, takže pohoda....
v 19,30 - jsem si řekla sestřičce, jestli mi dojde pro mobil a rozeslala jsem SMS - znění už nevím
noc byla nic moc... měření tlaku každou hodinu nebylo moc příjemné....
nad ránem mi to ale sestřičky sundaly a bylo to OK.... moje vyplašená spolupacoška byla se mnou na ARU - takže jsem jí vyprávěla, jak mě vystrašila - no styděla se a omlouvala se ještě za několik dní středa 1/4 - mám narozeninyyyyyyy
....ráno hygiena na ARU, odjezd na RTG - vypít trochu látky, kontrola prosaku žaludku - vše OK - takže hurááá - odjezd na normální pokoj....tam skoro celý den pospávání.... odpoledne dojel tata, moc jsem toho nenamluvila - byla jsem děsně unavená, ospalá.. ani nevím, jestli dojela v tu středu boss, ale asi ne ale už jsem chodila po chodbě po chvilkách...
čtvrtek ráno vyšetřovna, vyndání drenu - čekala jsem děsnou bolest - ale byl to mžik, jen takový docela velký tlak, ale trvalo to asi 2 sekundy a hned bylo po všem - takže pohoda jazz
po vyndání drenu jsem chvíli čekala a pak hurá do sprchy !! to byla úleva !! 
- skoro celý čtvrtek jsem už courala po chodbě, dolů do kantýny, o patro níže za mojí poblázněnou spolupacoškou, kde byla na nadstandardu (na chýře už nebylo místo....) od ní jsem chodila v cca 21,30 na svůj pokoj.... sestry byly úžasné... chodily si tam s námi pokecat, byla sranda.....
spala jsem už i na břiše, to byl balzám !!!
pátek 3/4 nic zvláštního - už žádná ATB do žíly, ani žádná injekce na ředění krve, nic - bylo mi to divné, proč mě nic a mojí spolupacošce po tubu, která byla se mnou na pokoji to stále dávali...odpověd byla jednoduchá - vy tu couráte celý den, by už nic nepotřebujete, kdežto paní stále leží, tak ta ještě jooo - no zas na mě chtěli ušetřit
po celý den tak nějak vše v normě - jídlo, pití, chůze, sprcha...
sobota 4/4 - huráááááááááááá, jdu domůůůůůůůůůůůůů !!!!
A mooooooocccccccccc děkuji boss za návštěvy atd.....ale to už dávno ví
no a co následovalo doma, to je na další epizodu, tak snad příště.....
Tak nějak je to podobné asi všude. Taky jsem odcházela 6.den domů.
, zas mám o jednu ťažobu menej /že niet sa čoho báť /