MOJE CESTA OPERACÍ
....ale je to dlouhé
Den nástupu do nemocnice..Cestou z Brna do Prahy nás docela dost zdržela havárka, pak jsme 2x díky mojí skvělé navigační schopnosti blbě odbočili ze správné cesty, tak jsme si projeli kus matičky Prahy než jsme se zase napojili správně. Do Turnova jsme dorazili asi ve 12 kdy měli hodinovou přestávku. Tak jsme aspoň poklábosily s Pavlínkou666 s kterou jsme se tu potkaly.
Pak jsem nastoupila rovnou na odd. na nahlášený nadstandard a zůstali jsme s manželem sami, chvilkami mi bylo fakt do breku (né protože bych se bála operace, ale tak nějak že mi odjede ten můj poklad nejbližší…) naštěstí se do toho trousily sestřičky s formulářema, MUDr. Hrubý a ještě jeden doktor, kterým jsem musela říct že vím, že chci bypass, ale pořád ještě nejsem rozhodnutá který to bude… Tak mi MUDr. Hrubý řekl, že je mu to jedno, klidně ať si to ještě rozmyslím, že mu stačí to říct než mě uspí
A s trpělivostí jemu vlastní mi zase popsal co a jak aby se mi lépe rozhodovalo
Vybalila jsem si, s maželem jsem se rozloučila, osprchovala – oholila (protože jsem natvrdloš nepochopila že jim nestačí pouze oholené břicho ale i spodek ,-). Dostala jsem 2 klystýrky, zavedli mi kanylu, sem tam píchnuli nějakou tu včelku. A pak jsem psala smskovala volala až do večera aby na mě všichni hned z rána mysleli, protože jdu na řadu jako PRVNÍ!!!! 8.15
Super!!!!
Všichni mi tvrdlili ať se nebojím, ale já se fakt nebála, spíš jsem se těšila. Nakapala jsem si do aromalampy antistresové kapky, tak asi fakt zafungovaly
Byla jsem unavená jako pes, protože jsem pár dní dost ponocovala, tak jsem si ani nechtěla vzít uspávací tabletku, že usnu sama. Nicméně ve 23 jsem pořád byla ještě vzhůru tak jsem si vzala půlku, abych ráno zase pro změnu nezaspala…, protože jsem se chtěla předtím hezky ještě sprchnout.
Den operace…No stejně jsem toho moc nenaspala a v 6 už jsem byla osprchovaná a připravená, ale pozor stále nerozhodnutá…tak jsem si „šibenici“ plusy a mínusy….ale vycházelo mi to na stejno, tak jsem si už udělala lístečky s 3x omega 3x RYGB a 1x TUBU a udělala si ještě loterii …no magor jsem ,) vytahovala jsem vytahovala a stejně podle toho nerozhodnula... Pak jsem si vzpomněla na Scallu, jak mi říkala že si večer dává misku zeleniny a tak jsem si říkala, že do žaludečku po RYGB bych té zeleniny dala asi výrazně míň, tak jsem se konečně rozhodnula pro OMEGU. Hurááááá!!!! Stále se nebojím spíš těším
Přišla nesmírně příjemná výživová sestřička Míša aby se mnou vymyslela co budu po operaci pít, když klasický mléčný nutridrink nedám. Okoukla co jsem si přivezla – zelený ječmen, chlorellu a aloe s tím, že to ještě projde přes internet aby se přesvědčila že to fakt můžu. A místo mléčného nutridrinku mi objednala džusový – jablko, jahoda
….hurá neumřu hlady !!!
Pak přišel MUDr. Hrubý řekla jsem že chci omegu a že se opravdu těším Přišla ještě druhá paní doktorka operatérka na mě kouknout – nesmírně sympatická ženská. Sestřička mě obvázala nožky, nacpala mě do andílka, pak mi dali oblbováka a už mě vezli na sál. Přeskočila jsem na jiné lehátko pak na operační stůl.
Paní doktorka anestezioložka vypadala zkušeně. Pak přišel pan doktor Hrubý a tak jsem se ho zeptala jestli se dobře vyspal…Říkal že ne, tak jsem mu řekla že to jsme dva, akorát já se teď konečně dospím
A že se stejně těším
Pak jsem dostala na čumák masku s rajským plynem a byla jsem v limbu..
Probrala jsem se až na JIPu, s tím že se mi chtělo zvracet, měla jsem strašný strach abych si hned ty stehy neroztrhala. Navalovalo se mi dost často, tak jsem pořád zvonila o injekce proti zvracení až mi řekli, že to takhle nejde, že to musím zkusit i trošku sama prodýchat. (když já s tím dávením jsem holt extrém ,-) za to na bolesti jsem nic nechtěla, nepřišlo mi že by mě něco nějak moc bolelo, že by to bylo potřeba. Nejhorší bylo to dávení, na co mi dávaly injekce a pak to, že jsem nemohla pít – to odporno v puse bylo hnusný. Vykašlávala jsem odporné černé hleny. Bylo mi na nic a přiznám se že mě zaplavila depka a výčitky, co že jsem to vlastně udělala, proč jsem si tak ublížila, takový fakt blbý myšlenky.. Do toho jsem pochrupkávala. Do toho jsem si asi 3x čůrala v leže na mísu – to byl pro mě nový hrozně nepřirozený zážitek. Jinak jsem tam byla s paní, která byla nejspíš starší, ale zdála se být dost v pohodě. Pak nám tam připutoval pán, kterému sebrali akutně kus tlustého střeva a ten hekal sem tam…tak jsem si říkala… „to bude..“ a pán byl proti tomu co dorazilo později úplný anděl…Přistál nám tam speciální spolunocležník.
Typický starý ožgruňa - pán co se opil a rozbil si hlavu. Tento pán byl dost problematický hned od začátku, pořád odcházel a dožadoval se toho že se chce jít vyčůrat a nebylo v ničích silách mu vysvětlit, že je vycévkovaný a nemusí…
nechápal – vymytý mozek alkoholem… Jenomže pořád mlel svou, byl sprostý a to bylo neustále dokola snad v intervalech po 7mi minutách a skoro celou noc…
Debil usnul až někdy k ránu. Bylo to fakt s ním otřesný..tak jsme se tam nikdo moc nevyspali kvůli debilovi..
Druhý den po operaci…Ráno přišla sestřička – nechápu jak, ale šikovně mi převlékla postel, mě pomohla se posadit opláchnout, pusu pošťourat vatičkou napuštěnou citronovou příchutí. Pak jsem čekala na odvoz na rentgen, nechala si předem dát antiblicí injekci. Na rentgenu jsem s odporem a vysokým sebezapřením vysosla kontrastní látku a moc si přála aby to bylo ok a bylo!!!!
Hurááááá!!!!...
Pak už to bylo jen lepší a lepší a lepší…Převezli mě na můj pokoj a pomaličku jsem začala popíjet čajík, dospávala a pospávala jsem, pak jsem se trošku umyla, pak asi oblékla své pyžamko a pořád pospávala. Navštívila mě Nedka s Bossicí a přinesla mi výbornou mrkvovou šťávu
. Pak se za mnou stavila ještě Betka s Bambulkou a přinesly mi pitíčko s cucacím uzávěrem
- děkuji až do konce pobytu bylo mým věrným společníkem – dávala jsem si do něj čaj
Ale byla jsem unavená, tak mě za chvilku Betka s Bambulkou opustily, škoda – byly moc milé
Zastavila se za mnou i Renča
ale taky jen na mžik
Do večera jsem pospávala, tak nějak mě nic nebavilo ani psát ani volat nejradši bych mobil úplně vypnula, ale zavolala jsem aspoň našim domů
Večer mi dopíchli poslední antibiotika a pak mi vydělali drén z ruky
huráááá
Tentokrát jsem nepohrdnula ani včeličkou proti bolesti a vyfasovala prášek na spaní… a stejně jsem usnula pozdě večer
Třetí den po operaci…Ráno to byla obrovská změna byla jsem pohyblivější a hned po ránu mi pan primář vydělal drén – nebylo to příjemné, ale byl to mžik. A po té jsem si připadala úplně svobodněji
Konečně jsem vytáhnula mobil, noťas, a psala, volala,.. válela se, procházela..
Na snídani jsem vyfasovala NUTRIDRING speciál – džusový kvůli mé alergii na mléčnou chuť. Byl jablečný a odporně sladký, tak jsem to prokládala černým čajem – opatrně.. V poledne mi donesli polévku – vývar, tak jsem ho opatrně po přerušovaných doušcích do sebe také nasála.
A odpoledne jsem vyfasovala další NUTRIDRING jahůdkový
a opatrně popíjela a válela se až do večera…
Čtvrtý den po operaci…Po prášku jsem tentokrát vážně usnula v pohodě a probudila se zcela čilá a v pohodě
Dopoledne nutridring, v poledne polévka, odpoledne nutridring mezitím a po té opatrné posrkávání čaje.
Podvečer se za mnou stavila Bossice a povídali jsme si. Bylo to tak příjemné, že to uteklo a byl večer
Pak jsem se krásně vyspala a dopoledne odcestovala domů
Cesty jsem se bála, ale byla v pohodě, zastavili jsme jen jednou kvůli tankování, tak jsme si dali přestávku, já se na chvilku narovnala, prošla a pak jsme to zvládli až do Brna a k našim pro děti
.
Když to shrnu, tak mě hrozně mile překvapilo, že to nijak zvlášť nebolelo a že tak nějak fakt hnusně mi byl 1den, pak už to bylo jen lepší a lepší…
Teď jsem 3týden po operaci mám dole 11kg, za sebou 14dní tekuté a nyní jedu kašovitou. Cítím se dobře, obzvlášt když se ráno vážím tak mě těší ty čísla
Ale chutě mi zůstaly, hlad se taky sem tam přihlásí a nic moc neudělám a jsem hned unavená, tak musím napsat jednu věc, že úplně zadarmo to všechno není ,-) ale co je, že?
...a za měsíc to bude zase jiné a určitě tisíckrát lepší
Takže tak…to je můj pobyt ve Welness Turnov
Přihlásit se
Registrovat
BandingKlub.cz
FAQ
Hledat
