|
Ahojky Renčo a Věrko, moc Vás vítám mezi námi, jsem ráda, že se nám rodina rozrůstá o další lidičky. A co Vám chci napsat??? I já celý život bojovala s obezitou, někdy jsem klidně 20 kg shodila, pak je zase nabrala, někdy i víc...držela celý život diety, pak je porušovala, asi každá z nás, co sem na tyto stránky chodí to zná ze své zkušennosti. Téměř omylem jsem narazila na toto forum a jsem za to osudu vděčná, jsem ráda, že jsem mohla poznat,ať už osobně, nebo jen pomocí fotek a písmenek tolik báječných lidiček se stejným problémem...už jsem na to prostě nebyla sama.Jejich úspěchy ať už větší či menší mě motivovaly, jejich slova pochopení, naděje a kolikrát i podpory mi dodávaly sílu, už jsem nechtěla vláčet jediné zbytečné kilo navíc a říkala jsem si, že i kdyby bylo pár kilo dole, ale trvalých, tak to mělo cenu. Ať je člověku 20 nebo padesát, pořád to smysl má, o každé kilo dole je hned tělu, kloubům a kostem lépe...a hlavně jsem tu poznala prima lidi a to za to stojí. Já to doma neřekla nikomu, mám jen 2 kamarádkám, o kterých jsem věděla, že nic neřeknou a podpoří mě. Manželovi jsem to napsala sms až po nástupu do nemocnice. Ale bylo to jen z obavy, že by mi to rozmlouval a bál by se, mám taky doma 2 děti, ale ty to neví dodnes. Moje blízká rodina už ano, teď už jsou rádi, vidí úspěchy a hlavně to, že se mi nic nestalo a že mě to opravdu v ničem neomezuje. A i kdyby rádi nebyli, je to moje rozhodnutí, můj život a musí to respektovat. Jinak co Tě Renčo v Praze čeká....pročti hlavně různá témata....vše se tu dá dozvědět, pokud jdeš na první konzultaci, můžou se Tě ptát, jestli nechceš třeba jen zkusit prášky nebo dietu a tak...já řekla, že vše už jsem za svůj život podstoupila, že mě bolí záda, pořád přibírám a že už na nic čekat nechci a jsem pevně přesvědčená, že chci bandáž. Nijak mě to nerozmlouvali. Měla jsem ze stránek Iscare stažené formuláře, které jsem si vyplnila, což si můžeš udělat i ty...pak Tě čeká tzv. kolečko, objednají Tě na krev, k internistce, na gastro, k psychologovi a pokud budeš mít vše v pořádku, dají Ti termín na operaci. V Iscare se bát nemusíš, jsou tam všichni moc příjemní a milí. Pokud máš jakékoliv pochybnosti, vyptej se, ale ze své zkušennosti Ti mohu říct, že jsem ráda, že jsem bandáž v červenci podstoupila, komplikace nemám žádné, v ničem mě to neomezuje.Renčo, já si myslím, že ty pocity měli všichni podobné, taky jsme byli neukázněné, je to fakt o vůli, o novém životním stylu, já to brala jako šanci začít nový život a nemysli si, každá tady občas selže někdo víc a někdo míň. Obezita je nemoc, jako každá jiná...jen je třeba si to uvědomit a začít s ní trošku bojovat, uvidíš, že když Ti kilečka půjdou dolů, budeš mít radost, bude Tě to motivovat a budeš chtít pokračovat a pokud na Tebe někdy padnou chmury, mě pomáhá se tu vypsat a lidi, kteří Tě chápou, protože tím prošli taky Tě podrží, u mě to tedy funguje, nechci zklamat sebe ani vlastně je. Moc Vám držím palečky, aby jste se rozhodly co nejlépe, aby Vám šla kila dolů a pokud se rozhodnete k operaci, aby jste to braly jako start do nového života.
_________________
band 17.7.2007 s čerstvým doplněním 4 ml...už šla váha nahoru...tak snad bude lépe...... pořád se ale motám mezi 70 a 75 kg........koupe se to koupe až tak moc, ale pořád bojuji...
|
Přihlásit se
Registrovat
BandingKlub.cz
FAQ
Hledat
Už jsem z nemocnice doma a cítím se skvěle. Děkuji moc všem které si na mně vzpomněly a stála jsem jim za pár řádků. A nyní k těm které se bojí a ještě nejsou rozhodnuté: znám osobně tři lidi s prstýnkem na žaludku. Všichni byli na operaci před více než 5- ti lety a úbytky k dnešku jsou u nich od 30 do 55 kg což je úžasné. Všem třem se úplně změnil život. Najednou je i okolí bere jinak dělají sporty které dřív nedělali, nosí věci jaké by na sebe dřív nikdy nevzali apod. A hlavně: zvládají i chutě. Ono to totiž není o tom že UŽ NIKDY.... ale je to o tom že si dáme téměř vše ale v jiném množství než jsme byly zvyklé. A ono to funguje skvěle!Takže místo bezmyšlenkovitého snědění tabulky čokolády to bude cucání a vychutnávání jedné kostičky, ke kafi si dáme místo čtyř zákusků pouze jeden či půlku ale budeme ho jíst pomalinku a vychutnávat si ho .... takže chuťové buňky si užijí a my nepřibereme. A VO TOM TO JE!!! A ještě rada na závěr: nezapomínejte na ryby, jsou dobré, lehké, dají se skvěle připravovat a nepřiberete po nich ani deko. Já jsem ulítlá na lososa a krevety a tak když mě honí mlsná - tímto žaludek neurazím:-) Já se pro zákrok rozhodla v půlce srpna a v půlce října jsem již ležela na operačním stole. Chtělo to rychle - abych necouvla. A dnes jsem za to moc ráda. Držím palečky všem které ještě nejsou zcela rozhodnuté - jeden dodatek na závěr - hrozně tím pomůžete srdíčku, kloubům a nejvíc svému sebevědomí!!! A za to to přece stojí! 
