Děkuji za Vaše reakce

Omlouvám se, že jsem se nijak více nepředstavila, doplním to teď. Byla jsem včera v noci taková rozhozená, protože nejspíš měli oba z uvedených doktorů (v Břeclavi i ve Vítkovicích v Ostravě) noční a odepsali mi okolo 11 hodiny
Je mi 20 let, pocházím z Hodonína, ale studuji na vysoké škole v Ostravě. Obézní jsem od malička, 15 letech jsem byla v lázních na zhubnutí, z tehdejších 120 kg jsem shodila asi na 110 kg, ale postupně se to po dalších 5 letech vyšplhalo na aktuálních ohromných a neskutečných 158 Kg. Měřím 174 cm. Útěchou pro mne je alespoň to, že známí by mi takovou hodně vysokou váhu netipovali, ale to je tak všechno. Poslední 2 roky mám zvýšený tlak, máme v rodině cukrovku, zvýšený cholesterol, mamka trpí křečovými žilami na nohou a přes léto má nohy vždy oteklé jako balony. Mě se naštěstí žádný z vážnějších problémů netýká, ale vím, že je to jenom otázka času. Podle některých bych s takovou váhou ani snad neměla být schopná chodit

Ale ráda sportuju, jezdím na kole i na bruslích, chodím plavat a na procházky. Jím víceméně netučná jídla - byla jsem dlouhou dobu vegetarián, poslední asi 1 rok jsem začala jíst alespoň drůbeží maso. Nejím moc, ani se necpu sladkým, ale nemám absolutně žádný režim - kvůli škole - některý den od rána nic nejím a pak si udělám "teplý oběd" v 9 večer, až se vrátím ze školy. Z toho mám zase nachystané svačiny na celý den. Můj metabolismus takové nárazové hladovění a "přejídání" nedokáže zpracovat a řeší to tím, že se mi vše ukládá a já jenom kynu. Před rokem jsem několik týdnů trpěla na bolesti břicha, než mi přišli na to, že mám ucpané žlučové cesty a z toho zánět slinivky. Jsem po operaci odstranění žlučníku, od té doby kdykoliv sním nějaké řidší jídlo, jako např. krémové polévky, různé kaše, přesnídávky nebo i jogurty, a nezajím to "něčím tuhým", tak mám průjmy.
Když držím dietu, shodím zpravidla pokaždé stejně 12 kg a tam se mi to zastaví, samozřejmě to pak nevydržím a zase se vrátím ke stejnému stravování a přiberu to zpátky ještě s nějakým tím kilem navíc. Moje váha je jako na houpačce.
Už když mi bylo 17 let a měla jsem váhu 145 kg jsem zkoušela psát doktoru do Břeclavi ohledně operace, ale nedoporučoval to z důvodu, že tělo bylo ještě ve vývinu a mohlo by to přinést více škody než užitku.
Nyní jsem napsala oběma doktorům, z Vítkovické nemocnice v Ostravě mi pak doktor Holeczy napsal, že jsem horký kandidát na operaci a mám se mu ozvat ve středu, abychom se domluvili na konzultaci. A z Břeclavi mi doktor Čierny napsal, že rozhodně nemám s operací váhat a co nejdříve se rozhodnout, ve které klinice se svěřím do péče, a pokud se rozhodnu pro Břeclav, mám se mu ve čtvrtek ozvat a také se domluvíme.
A já nevím ke komu, pořád váhám

Nejspíš bych se více přikláněla k té Ostravě, protože by to tam mohlo být rychleji, a můžu si tam na konzultace a vyšetření odskočit ze školy, kde jsem během pracovních dnů. Také mám takový zvláštní, asi neoprávněný pocit, že Ostrava je přecejenom větší město a nemocnice by měla "být lepší"

Ale zase by tam při operaci za mnou nikdo z rodiny nepřijel na návštěvu a nevím, jestli bych to zvládla. Břeclav mám zase blíž domů, ale zase právě proto, že jsem přes týden v Ostravě až do konce května, tak bych tam měla zhoršenou možnost tam docestovat. Můj aktuální pocit je tak 60% Ostrava, 40% Břeclav, ale chci se na 100% rozhodnout do středy
